Postcovidový syndrom

Postcovidový syndrom

Postcovidový syndrom, nebo-li „Long Covid“, se projevuje jako dlouhodobé zdravotní komplikace po prodělané infekci koronavirem.

Příznaky mohou být různě závažné a rozsáhlé a mohou postihovat plíce, srdce, mozek, ledviny, žaludek a nervový systém. Mezi časté potíže patří bolesti hlavy, dušnost, bolest v krku, přetrvávající slabost s pocitem vyčerpání nebo problémy se spánkem. Tyto obtíže mohou přetrvávat týdny i měsíce.

Lékaři stále nemají jasno, co postcovidový syndrom způsobuje.

Zda jde o pokračující počáteční onemocnění, nebo je to opožděná zánětlivá reakce organizmu na nákazu.

Odborníci se shodují, že tyto obtíže mohou mít dvě různé příčiny:

  •       poškození plic
  •     „post-virový syndrom“


První příčina je součástí zánětlivého procesu, který způsobují cytokiny, druhá je reakcí organizmu po závažné virové infekci.

Společným jmenovatelem obou může být závažný stav zvaný „tichá hypoxie“ – „Silent hypoxia“.

Dr. C Shepherd, coronavirové centrum:

„ Množí se zprávy od jinak zdravých lidí, kteří se po prodělané infekci koronaviry nebyli schopni týdny vrátit na svou předchozí úroveň zdraví a na obvyklou hladinu energie.“

Dr. A Rizzo, z American Lung Association:

„Stejně jako u mnoha jiných hledisek, týkajících se COVID-19 vycházíme z dat a studií, které ukazují, u kolika lidí se tichá hypoxie rozvine.“ …. Bude nutné se zaměřit na větší soubor pacientů, abychom zjistili, proč přesně virus COVID -19 způsobuje tichou hypoxii, ve srovnání s jinými viry, jako je chřipka, kde se s tím nesetkáváme tak často. Tento virus působí jinak v tom, že ovlivňuje cévy a dýchací cesty. Existují důkazy, že virus ovlivňuje nervový systém a skutečné mechanismy v našem mozku, které pomáhají regulovat dýchání. Mechanismus, proč hladiny kyslíku klesají, souvisí s tím, jak dobře průtok krve plícemi odpovídá průtoku vzduchu plícemi. Z nějakého důvodu, který zatím nemůžeme identifikovat, u některých pacientů virus ovlivňuje jak krevní cévy, tak plicní sklípky, což má za následek pokles hladiny kyslíku v organizmu. V současné době zatím nejsou k dispozici žádné výzkumné práce o prevalenci, věkovém rozložení, úmrtnosti a morbiditě tiché hypoxie onemocnění COVID – 19 , zejména v domácím prostředí, při izolaci. Jde však o závažný problém, který může mít fatální následky.“


Na prevenci a kompenzaci postcovidového syndromu se velmi osvědčila hyperbarická kyslíková terapie, která se používá pro chronické a urgentní zdravotní stavy spojené s nedostatkem kyslíku ve tkáních, hypoxií.


Jak působí hyperbarická kyslíková terapie?

  • Snížení kyslíkového dluhu – a to i při zjizvené nebo poškozené plicní tkáni nebo při léčbě jakéhokoli zbytkového plicního edému.
  • Okysličení hypoxických tkání. Během HBOT se několika násobně zvyšuje množství kyslíku, který se přenáší z kapilár do mitochondrií ve všech tkáních a překonává tak ucpané nebo zúžené krevní cévy.
  • Hyperoxický – hypooxický paradox. Mitochondrie v našich buňkách reagují na změnu hladiny kyslíku z velmi vysoké na normální úroveň jako na relativní hypoxii. Při tom se spouští mnoho biologických, regeneračních procesů. Jde o takzvaný „hyperoxický – hypoxický paradox“.
  • Regenerace krevních cév. HBOT spouští procesy, které podporují vaskulární endoteliální růstový faktor, což vede, spolu se zvýšeným množstvím kmenových buněk, ke generování nových krevních cév, angiogenezi. Tyto nové krevní cévy se tvoří především v tkáních, kde byl snížen normální průtok krve.
  • Obnova funkce mitochondrií. Studie na lidech ukázaly, že HBOT může zlepšit a obnovit sníženou mitochondriální funkci v různých částech našeho těla, včetně poškozeného mozku.
  • Snížení zánětlivých cytokinů. Bylo prokázáno, že potlačení prozánětlivých cytokinů má terapeutický účinek na mnoho zánětlivých onemocnění, včetně virových infekcí. Zvýšené cytokiny, které jsou spojeny s genezí idiopatické plicní fibrózy bývají typickou reakcí na COVID – 19.
  • Potlačení zánětu plic. HBOT přispívá k potlačení zánětu plic i zánětu v jiných orgánech.
  • Produkce kmenových buněk. HBOT indukuje mobilizaci kmenových buněk z kostní dřeně do krevního oběhu a odtud do ostatních tělesných tkání. Počet cirkulujících kmenových buněk se zvyšuje až 3–8krát ve srovnání s úrovní před HBOT. Kromě mobilizace indukuje HBOT diferenciaci kmenových buněk na různé tkáně, jako jsou srdce, svaly, ledviny a mozek.
  • Potlačení syndromu chronické únavy. HBOT je velmi účinná při únavovém syndromu.

 

Ze zkušeností našich klientů:


Tomáš, 46 let, programátor

„Trvá to už 10. týden a nevím, kdy to skončí. Mám pocit, že mě přejel parní válec, bolí mě v zádech a v nohou mám pocit, jako bych šplhal do kopce. Mám zažívací potíže, i když jsem na ně nikdy netrpěl. Nejhorší je dušnost, vyčerpá mě, i když jen sedím“


Julie, 38 let, prodavačka

„Děsí mě, že se cítím tak špatně a že se stav nezlepšuje. Potíže trvají už 11. týden, hodně odpočívám, ale stále jsem vyčerpaná. Mám zvýšenou teplotu, zimnici a nepříjemné neurologické příznaky.“


Jan, 62 let, podnikatel

„Jsem stále zadýchaný. Šest týdnů po tom, co jsem byl pozitivně testovaný, jsem dostal bodavou bolest na levé straně hrudi a od té doby mám abnormální srdeční frekvenci. Je to už 74 dnů, co nejsem v práci. V podstatě jdu jen do postele, do kuchyně, do koupelny. Jsou dny, kdy mám pocit, že se to lepší, ale vždycky to spadne dolů. Chtěl bych se už vrátit do normálního života, je to nekonečné“

Postcovidový syndrom
Blog: Kyslíková terapie | Ilustrační obrázek k článku: Postcovidový syndrom